Vítejte v
MONGOLSKU

Vznik: 21. července 1921 (nezávislost na Čínské republice)
Počet obyvatel: 3 266 130
Hlavní město: Ulanbatar
Jazyk: mongolština (úřední), ruština, kazaština
Národnostní složení: Mongolové
Náboženství: buddhisté
Státní útvar: Parlamentní republika

Zeptali jsme se ...

Náš host: BYAMBA - ERDENE BADAMSUGAR

Pochází z mongolského hlavního města Ulambataru dnes žije v Býlině.
Studuje na Karlově univerzitě a v Ústí nad Labem.
Do Čech přišla ve 12 letech s nulovou znalostí českého jazyka.
Dozvíte se zajímavosti z praxe, z mongolské kultury nebo odpovědi na otázky jako proč mívají mongolské děti tolik neomluvených hodin a další zajímavé informace...

Mongolská kultura více v detailu ...

Proč sem přicházejí?

Jak ovlivňuje kastovní systém mého žáka?

Jak funguje mongolská rodina?

Co od školy mongolci očekávají?

Jak můžeme Mongolce více motivovat k učivu?

Co když dítě neposlouchá?

Proč je chování Mongolů dá se říci pro nás nevyzpytatelné, nepředvídatelné? Proč často nepřijdou na schůzku?

Jsou některé kulturní rozdíly či zvyky, které by měl učitel vědět?

Mongolové sem přicházejí zcela jednoznačně za prací a lepšími životními podmínkami.

V Mongolsku je silně zakořeněný kastovní systém, který si přináší i do České republiky. Do jaké společenské skupiny jste se narodili, poznáte již podle jména, a je nemožné se z této skupiny nějak vymanit. Dokonce i sňatek musí být uzavřen pouze s příslušníkem stejné kasty. Nelze se ve společenském žebříčku posunout sňatkem nahoru, jako např. u vietnamské komunity.

Hlavou mongolské rodiny je otec. Jeho primární zodpovědností je finančně zajistit rodinu, aby prosperovala. O výchovu je dle jejich tradice zodpovědná škola. Ta o dítěti často ví více než samotní rodiče. Proto paní učitelka hraje i zásadní roli při výběru povolání, kdy se rodiče i samo dítě dotazuje na její názor a přihlíží k němu.

Mongolci očekávají od školy jak vzdělání, tak i výchovu. Učitel je v Mongolsku jedno z nejvíce vážených povolání. Naučit dítě, jak se chovat, jaké jsou ty či ony zvyky, je odpovědností učitele, který s dítětem tráví nejvíce času.

Nechápou tedy jako svou povinnost s dítětem dělat úkoly nebo kontrolovat učivo. To vše má na starosti učitel nebo doplňkové programy.

Proto je nutné rodičům tyto zásadní změny vysvětlit a vyžadovat je. ZDE naleznete jednoduché zprávy v mongolštině, které můžete rodičům zaslat.

Je pravdou, že ve většině případů jsou Mongolci méně motivovaní k podávání lepších studijních výsledků. Stojí za tím z velké části jejich pověrčivost a víra.

Podstatou jejich víry je, že tento život je jen jedním z mnoha, které budou mít možnost prožít, a proto, když se jim ve škole nedaří, není to takový problém, protože budou mít dle jejich víry šanci se zlepšit v dalším život. To platí až do té míry, že úspěch a vysoké cíle mohly být i znakem nepokory.

Rada, která byla poskytnuta našimi mongolskými poradci, zní být nadmíru přísní. U nás nejsou tělesné tresty přípustné, ale v Mongolsku jsou zcela normální a dokonce žádané ze strany rodičů. Českým učitelů zbývá tedy přísnost a dokonce i pohrůžka policií je prý kulturně přípustná, protože vzbuzuje respekt, tam, kde to vypadá, že už nic jiného nefunguje.

Za tímto chováním není nedostatečná snaha učitele, jak se často vyčerpané paní učitelky mohou domnívat, ale je to jejich pověrčivost. Pokud jste si mysleli, že Vietnamci jsou pověrčiví, tak Mongolové jsou mnohem více.

Např. nešťastným dnem je úterý - naplánujete-li třídní schůzku na úterý, jen málokterý Mongolec se vám na ni dostaví.

Často je to i to předpovědích, věstbách, vhodném či nevhodném roce, o tom, jak dnes vstal a co se kdy stalo. Pokud opravdu potřebujete, aby se Mongolec dostavil na úterní schůzku, musíte zcela jasně nekompromisně říci, že je to schůzka, na kterou se musí dostavit a není jiné možnosti.

Ano, je jich mnoho, právě kvůli pověrčivosti Mongolů. Pro naše účely ale zmíníme ty nejvíce časté:

- nikdy nesahat dítěti na hlavu, především závažné to je u chlapců.

Hlava je pro ně posvátná část těla, přijímající zjevení, poskytující vedení a dotýkání hlavy není přípustné, je pro ně dokonce znesvěcující. Takže takové české počítání dětí s tím, že se každého dotknu na hlavě je nejen pro chlapce mongoly, ale i poté celou rodinu velice závažné a traumatizující.

- jména se nikdy nepíší červenou barvou, takto se píší pouze jména mrtvých. Takže napsat na test jméno žáka červeně je zbytečné trauma, kterého se lze snadno vyvarovat.

Vítejte v MONGOLSKU